Výletník Enduroklubu - 17.12.218
V pondělí jsme se ženou začali koketovat s myšlenkou, že by jsme si rádi zapíchali. Došli jsme k závěru, že v pátek to bude asi nejlepší. Já do práce nechodím a žena má v pátek někdy do 10 hodin. Malá Andrejka jela od čtvrtka na soustředění a Jiřík má školu do 2 hodin. Když se dozvěděl, co chceme se ženou dělat, žadonil že chce taky. Říkal jsem si, čím dřív začne, tím líp. No tak jsme na něj počkali, ať víme, jak na tom náš junior je. Hned co přijel ze školy, sedli jsme do auta a vyrazili na klidné místo, ať máme klid. Pro všechny s bujnou fantazii to místo byli Mísečky. Z parkoviště jsme běželi na sníh, obuli běžky a poprvé si zapíchli hole do sněhu. A ten pocit z té nádhery je nepopsatelný. Nahoře na louce jsem byl co by dup, potom Áda a za ni junior. Dali jsme pro začátek 5 km, uštvat se na poprvé není žádný problém, ale věděl jsem, že v neděli půjdeme zas. Tak ať to moc nebolí. No a v tu neděli jsme jeli do Kněžic, tam úprava trati celkem slušná, jen anarchie ve směru jízdy. Ale bylo nás tam cca 10, takže celkem žádný problém. Tak zatím čawec, Halamovi